Symfonie č. 1 D-dur pro velký orchestr, v první verzi nazvána Titan podle románu Jeana Paula, komp. 1884–1888, premiéra 20. 11. 1889 v Budapešti, několik revizí, konečná verze poprvé provedena 16.3.1896 v Berlíně. V Praze poprvé 3. 3. 1898 na koncertě orchestru německého divadla, dir. Gustav Mahler

Symfonie č. 2 c-moll pro soprán a alt sólo, smíšený sbor a velký orchestr, komp. 1887–1894, nazývaná Auferstehung [Vzkříšení], na texty Friedricha Klopstocka a sbírky Des Knaben Wunderhorn [Chlapcův kouzelný roh], premiéra 13. 12. 1895 v Berlíně, v Praze poprvé 3. 10. 1903, orchestr České filharmonie, dir. Oskar Nedbal

Symfonie č. 3 d-moll pro alt sólo, dětský a ženský sbor a velký orchestr, komp. 1893–1896, na text z Friedricha Nietzscheho Also sprach Zarathustra [Tak pravil Zarathustra] a ze sbírky Des Knaben Wunderhorn [Chlapcův kouzelný roh], premiéra 9. 6. 1902 v Krefeldu, v Praze byla 6. 3. 1902 na koncertě orchestru německého divadla samostatně provedena 2. věta pod názvem Symphonische Meditation  [Symfonická meditace], dir. Leo Blech; celé dílo bylo provedeno 25. 2. 1904 orchestrem německého divadla, dir. Gustav Mahler

Symfonie č. 4 G-dur pro soprán sólo a velký orchestr, komp. 1899–1900, text Das himmlische Leben ze sbírky Des Knaben Wunderhorn [Chlapcův kouzelný roh], premiéra 25. 1. 1901 v Mnichově, v Praze poprvé 3. 11. 1907 orchestr České filharmonie, dir. Vilém Zemánek

Symfonie č. 5 cis-moll pro velký orchestr, komp. 1901–1902, premiéra 18. 10. 1904 v Kolíně n. Rýnem, v Praze poprvé 2. 3. 1905 na koncertě orchestru německého divadla, dir. Leo Blech

Symfonie č. 6 a-moll pro velký orchestr, komp. 1903–1905, prem. 27. 5. 1906 v Essenu, v Praze poprvé  28. 1. 1912, orchestr České filharmonie, dir. Vilém Zemánek

Symfonie č. 7 e-moll pro velký orchestr, komp.  1904–1905,  premiéra 19. 9. 1908 v Praze, spojené orchestry České filharmonie a německého divadla, dir. Gustav Mahler

Symfonie č. 8 Es-dur pro tři soprány a dva alty, tenor, baryton a bas sólo, chlapecký sbor, dva smíšené sbory a velký orchestr, komp. 1906–1907, text I.části: Hymnus Veni creator spiritus, text II.části: závěrečná scéna z Goethova Fausta, premiéra 12. 9. 1910 v Mnichově, v Praze poprvé 28. a 29. 3. 1912 na koncertě orchestru německého divadla, dir. Alexander Zemlinsky

Píseň o Zemi [Das Lied von der Erde], písňový cyklus pro tenor a alt nebo baryton sólo a orchestr, komp. 1907–1908, verše ze sbírky Die chinesische Flöte [Čínská flétna] přebásnil Hans Bethge, premiéra 20. 11. 1911 v Mnichově, dir. Bruno Walter, v Praze poprvé 3. 4. 1913 na koncertě orchestru německého divadla, dir. Alexander Zemlinsky

Symfonie č. 9 D-dur pro velký orchestr, komp. 1909–1910,  premiéra 26. 6. 1912 ve Vídni, dir. Bruno Walter, v Praze poprvé 6. 1. 1918 na koncertě České filharmonie, dir. Otakar Ostrčil

Adagio z nedokončené symfonie č. 10 Fis-dur pro velký orchestr, komp. 1910,  1924 úprava Ernst Křenek, premiéra 12.10.1924 ve Vídni, dir. Franz Schalk, v Praze poprvé 11. 12. 1924, koncert orchestru německého divadla, dir. Alexander Zemlinsky

Píseň žalobná [Das klagende Lied] pro soprán, alt a tenor sólo, smíšený sbor a velký orchestr na vlastní text podle sbírky německých pohádek), komp. 1878–1899, tři verze, konečná třetí verze provedena poprvé ve Vídni 17. 2. 1901, v Praze poprvé 3. 3. 1910 na koncertě orchestru německého divadla, dir. Paul Ottenheimer, část prvního znění uvedl 28. 1. 1934 z rukopisu brněnský rozhlas.

Písně potulného tovaryše [Lieder eines fahrenden Gesellen] pro baryton nebo alt sólo a velký orchestr, čtyři písně ve verzi pro hlas a klavír komp. 1883–1885 na Mahlerovy texty, ovlivněné pravděpodobně básněmi ze sbírky Des Knaben Wunderhorn [Chlapcův kouzelný roh], premiéra celého cyklu 16. 3. 1896 v Berlíně. Píseň Ging heut’ morgen übers Feld (pod názvem Lied der fahrenden Gesellen) provedena s největší pravděpodobností poprvé v Praze na koncertě německého divadla ve prospěch studentů práv 18. 4. 1886, sólistka Betty Frank, klavír Gustav Mahler; koncert byl prvním vystoupením Mahlera jako skladatele. Celý cyklus [Lieder eines fahrenden Gesellen] byl v Praze proveden na koncertě německého divadla 16. 3. 1901, sólista Erich Hunold,  dir. Richard Strauss   

Písně ze sbírky Chlapcův kouzelný roh [Lieder aus Des Knaben Wunderhorn], deset písní pro alt nebo baryton sólo a velký orchestr na lidové texty z uvedené sbírky, komp.1892–1898, tiskem poprvé 1899,vydáváno a prováděno v různých skupinách.

Písně o mrtvých dětech [Kindertotenlieder], pět písní pro alt sólo a velký orchestr, komp. 1901–1904, verše Friedricha Rückerta, premiéra ve Vídni 1905, v Praze poprvé na koncertě orchestr Německého divadla 16. 10. 1907, sólista Johann Messchaert, dir. Paul Ottenheimer.

Sedm písní z poslední doby [Sieben Lieder aus letzter Zeit], pro hlas a orchestr, komp. 1899-1903, pět písní na verše Friedricha Rückerta (Fünf Rückertlieder) a dvě ze sbírky Des Knaben Wunderhorn [Chlapcův kouzelný roh], tiskem 1905.
 

Písně a zpěvy z mladých let [Lieder und Gesänge aus der Jugendzeit], 14 písní pro hlas a klavír, komp. 1880–1892, na texty různých básníků a ze sbírky Des Knaben Wunderhorn [Chlapcův kouzelný roh], vyd. ve třech sešitech 1892. Píseň Hans und Grete (= Maientanz im Grünen) a neidentifikovanou píseň Steh’ auf!  zpívala Betty Frank za Mahlerova doprovodu poprvé v Praze na koncertě německého divadla ve prospěch studentů práv 18. 4. 1886. Koncert byl prvním vystoupením Mahlera jako skladatele.